Šach mat

17. září 2015 v 6:33 | E: |  Poezie(?)
Sněhobílá šachovnice
ležíc kráčíš po ní
- oči zatoulané, pohled ztracený -
s tupým klapotem hodin

Vzduch - hutné zdivo parné
nechtíc ochutnáš
- póry ti zatmelí, plíce vycpe -
a ticho tě hlukem zavalí

- to čas ti odumřel
a stíny s ním

Kroky vrzly na parketách
- i ticho odešlo
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Akim Akim | E-mail | Web | 17. září 2015 v 13:35 | Reagovat

V tvé mysli slova se mění v drahokamy, co krásou hřejí a duši objímají. ;-)

2 paralelnisvet paralelnisvet | E-mail | 20. září 2015 v 20:27 | Reagovat

Nic není trvalý, to jo, ale asi mi trochu odumřel čas. Nejsem vhodná na úplný konce, nikdy, jen na nutný oddálení.

3 Egoped Egoped | E-mail | Web | 1. října 2015 v 18:06 | Reagovat

Jakou velikost bot má ticho? Nebo chodí boso?

4 Veršotepá Veršotepá | E-mail | Web | 11. října 2015 v 17:57 | Reagovat

Ticho? Zásadně bos...

5 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 4. listopadu 2015 v 9:29 | Reagovat

[3]:
Ticho mrzne v ponožkách.
Fusakle dusí hluk.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama